The Best of Majstrovský denník Tomáša Kafku
Prinášame Vám to najlepšie z každého dielu Majstrovského denníka Tomáša Kafku. Prečítajte si tie najlepšie okamihy, zážitky, či vtipné príbehy.
...Osobně jsem přípravu na odlet docela dost „vylaxnil“… klasicky všechno na poslední chvíli – ribana a ponožky ještě nestačily pořádně uschnout, ale vzhledem k tomu, že jsem se ráno dostal z postele až v 10 (doporučený čas srazu na Ruzyni-nechápu proč…co tam člověk má 3hoďky dělat?), sázel jsem to do tašky hlava nehlava, řítil se pro brankářské věci do Střešovic pražskou sněhovou kalamitou a „v suchým triku“ dorazil na check-in ve 12:10...
...Někteří hráči a nutno poznamenat i členi realizačního týmu si krátili dlouhou chvíli laškováním s poměrně sympatickými letuškami ČSA...
...Sedáme do busu a odjíždíme bez nich. Šófa je expert – několikrát zápasí se spojkou a řazením, sejme lampu před hotelem, až se dožadujeme Kaisy ať mu dá dýchnout...
...Ranní trénink byl pro mě za trest… ještě jednou nohou v posteli se mi fakt nedařilo pořádně rozhejbat a to přesto, že nás týmový mučitel/fyzioterapaut Roman Karpíšek von Guantanamo honil čtvrthodiny dokola po hřišti. Navíc v Hartwall aréně je zima jak sviňa + míčky zmrzlý a tvrdý = dost bolestivej rozpink pro gólmany...
...Vzápětí se o zajímavý moment při našem odchodu z haly postaral Gauč, který si ve dveřích dal hlavičku se švédským gólmanem. Pěknej důraz, Gaučo!...
...Při večeři se rozjela hra na flašku...točilo se nožem na stole, ale úkoly byly celkem zábavný (a fanty se logicky nebraly, když tu nebyla jediná ženská) – Pája Brus musel jíst na zemi uprostřed restaurace, asistent Hanys Vavrečka klečet v koutě a Alda Jakůbek obsluhovat...
...Zajímavým zážitkem bylo i včerejší noční fasování věcí – proběhlo v pohodě až na to, že se zjistilo že Zíčko nestihlo dodat slíbený nový soupravy a tak máme do místní zimy naše starý letní šusťáky. No zítřejší ranní výklus po místních lesních stezkách bude hodně zajímavej, i proto, že tu z oken pozorujeme hodně zajímavý stopy zvěře ve sněhu. Možná to místo výklusu budou slušný sprinty, až se něco objeví...
...Přestože se mi večer podařilo rozchodit topení, tak ho Gauč při snaze ztlumit zase úplně vypnul a ráno jsme se probudili zimou už kolem 6. To horší ale mělo teprve přijít. V 8 ráno nás čekal půlhodinovej výklus v lese. Navlíkli jsme si každej tak tři vrstvy, ty naše šusťáky na těch -10 stupňů nejsou moc stavěný, šála, rukavice, kulich a šlo se běhat. Samozřejmě, že jsme asi 3krát zabloudili, ale nakonec jsme hotel našli. Trochu se děsím toho zítřejšího pokračování. Dneska sněžilo, tak ten čerstvej hlubočák na cestě bude zítra ráno zajímavej soupeř...
...Novináři jsou šťastní jako blechy – mají o čem psát, vzhledem k tomu, že jsem se narodil v Japonsku v Tokiu, tak očekávejte zítra nejrůznější články s touhle tématikou. Abyste měli náskok: narodil jsem se tam v International Catholic hospital Shibuya-ku, když tam můj otec dělal 4 roky na československým velvyslanectví. Takže novináři v tom vidí velmi pikantní souboj. Teď večer jsem točil i spot pro ČT – v kimonu a čelenkou, na zemi u pískoviště s bonsai smrkem a svíčkama:))... hodně jsme se nasmáli...
...Pak jsme tu ve větším kroužku spoluhráčů za přítomnosti Kaisy surfovali na Facebooku a volili Miss kámoška našich kámošů – vyhrála to Kateřina Alexandra Jankovská = 8 ze 7 florbalistů doporučuje...
...Klasický ráno – budíme se 5 minut před osmou a házíme na sebe zase několik vrstev neb v osm se vybíhá a venku SNĚŽÍ...no super. Takže půlhodinový výbrod v závějích, v brutálním tempu způsobuje, že se peloton značně roztrhává a jeden nejmenovaný hráč odpadá úplně:). Já to naštěstí nejsem - držím se zuby nehty ve skupince starších (Fridrich, Jakubek, Ostřanský). Po doběhnutí není zdaleka vyhráno, protože má na nás Roman von Guantanamo připravenejch pár sofistikovanejch mučících cviků...
...Pak následuje trochu netradiční porada v tradičním čase 10.00. Soudě podle úvodní řeči tréni, kterej se samozřejmě vehementně snažil čelit podcenění soupeře z naší strany, jsme měli jít do zápasu proti naprostým florbalovým supermanům:)) Dokonale blokují střelbu, skvěle se při bránění pohybují v kompaktní pětici, mají úžasný start na balón a dokáží sprintovat celé střídání sem a tam bez známky únavy. Spousta hráčů se nemůže ubránit výbuchům smíchu a cukání koutků...
...Dneska vypouštíme lekci finštiny, protože Kaisa se velmi ráda zapomněla na hale, aby dohlídla na dopingovou kontrolu Pavla Bruse:)) Konečně máme i něco pro bulvár:)...
...Před spaním se ke mně dostává přeci jen zajímavá zpráva... Ve vedlejším pokoji zkoušel Mates odolnost a pružnost postele tygřím skokem – místo odpérování však jeho postel nabrala trvalý tvar Véčka:)) Tak by mě zajímalo, na čem teď spí...
...Půlka týmu se válí a půlka hraje poker. Čeká nás ještě pozdní sauna. Uvidíme, kdo se do ní všechno vypraví. Na jednu stranu je spokojenost, že nejdem na Švédy, ale nějaké velké nadšení rozhodně cítit není. Nejlíp to asi vystihnul Aljoša Zálesný, kterej svolával poker, aby si dneska zařídil ten správnej vítěznej pocit. Dokonce i sliboval, že všem vrátí vyhrané peníze, když s ním půjdou hrát...Inu sebevědomí mu nechybí ani mimo hřiště:))...
...Aspoň, že ta večeře byla dneska mňamka...krásně propečený kuřátko s kaší – po přesycení těstovinama dost vítaná změna. Zbyly po nás obrovský hromady kostí:)). Někdo, už nevím kdo, to vtipně pojmenoval, že kolem našeho stolu asi proběhlo celé kuřecí hejno...Inu Štěpán Slaný i Fojtis jsou asi pěkní jedlíci a Gauč a já jsme jim zdatně sekundovali...
...Zítra nás čeká volnej den...zrušenej byl i ranní výklus o osmé - má to velmi pozitivní vývoj:)) dneska byla už jenom procházka a zítra z postele rovnou na snídani...
Tak dnešní den byl těžce v pohodě. Vzbudil mě Gauč, který tu zastává pozici mého „tajemníka“ – nosí klíče od pokoje, protože já je věčně zapomínám, sleduje čas/srazy atd. Inu není nad to si vzít na pokoj „holuba“. 8:55 vstáváme, v 9 snídaně, no jogging...YESSSSS! zvýšenou tělesnou aktivitu si vyžaduje jenom vytlačení masérského transitu ze závěje. Napadlo nám tu totiž asi 30cm. V noci prej chlapi při návratu zapadli a celej realizační Pat a Mat tým je pak musel vyprošťovat. Bohužel přeparkovali na parkoviště, kde je to přes noc zasněžilo...
...Úplně jsem zapomněl na včerejší saunu...to byla akce! Obzvlášť, když na sraz u recepce přišlo 9 z 12 lidí jen v pantoflích a županu:)) Bohužel pro ně vedla cesta k sauně asi 100metrů venkem sněhovou závějí:)) Naštěstí jsem to věděl, takže mně se tohle otužování netýkalo. Saunění probíhalo v super náladičce a s doprovodem disco music. Docela se i trsalo, což se mi podařilo zfotodokumentovat. V případě zájmu zašlu na vyžádání:)). Pak to nabralo zajímavé obrátky, když samozřejmě kdo jiný než Aljoša Zálesný vyhecoval všechny uvnitř sauny k soutěži, kdo nejdýl vydrží vevnitř. Utrousil jsem něco o poslední soutěži v saunění o které jsem četl, při které vítěz vydržel cca. 8hodin...bohužel pak umřel na dehydrataci. Nicméně to nebylo bráno v potaz, naopak to Aljoša vyšperkoval pravidlem, že kdo bude chtít odejít, musí udělat 30 kliků – no bomba:). Odstoupil jsem asi jako 5. zbyvajici společně s Fríďou a pak už jsme se jenom bavili nad velkým finále, kdy už Aljošovi docházely síly v souboji s „Mr. Finská Sauna“ Davidem Rytychem. No bylo znát, že je David na domácí půdě:)) Aljoša to zkoušel vyhrát dohodou, pak střižbou, ale nakonec označil Rypiho za podvodníka a odstoupil:))...
...Další perličkou bylo vyhecování Martyho Richtera, že zvládne oběhnout hotel v tý půlmetrový závěji do 5 minut. Brodil se tím hlubočákem za hustýho sněžení slušně. Stihnul to na minutu přesně a tak přítomní novináři měli co nafotit...
Ahojte vsichni ctenari meho blogu. Moc se omlouvam za odmlku i za to ze tentokrat blog trochu odflaknu, protoze se chci hlavne venovat spanku a soustredeni na klicovej zapas. Vcera vecer po zapase jsme krome zpozdeni kvuli prodlouzeni a penaltam navic jeste postradali nas bus asi hodinu a dorazili na hotel v 1. Takze nasledovala pozdni vecere a pak me jeste cekala pracovni sichta na 2 hodky - v praci jsme pripravovali jednu dulezitou nabidku a ja delal finalni upravy. Na blog uz cas nezbyl...
...Dneska byla hlavne mentalni relaxace. Snazili jsme se to hodit za hlavu. Rano byla jeste velka vyrikavacka mezi hracema. Urcite to pomohlo, odpoledne beh v lese, strecink, pozorovani Svycaru v Hartwall arene a vecer takticka porada + motivacka "Zlati hokejovi hosi"...
...A jdu chrnet. Tohle vam musi stacit:))...
Pak prisla ta druha tretina a aktivnejsi hra Finu. Napadali rozehravku a nekolikrat jsme kvuli tomu tezce horeli. Ani nechapu jak jsem chytil to dva na nikoho Vantinenovi. Ten byl dneska taky nakej vycichlej - takovy sance obvykle dava. No a pak prislo vylouceni (nevidel jsem to, jen vim, ze jsem vykopnul micek driv, nez asi doslo k faulu) a pak ta standartka - chaos nad chaos. zed nam posouvali, protoze kluci kleceli nejprv metr od micku, derava zed a k tomu na obou krajich 2 superstrelci (Vantinen a Tiitu) a na balonu lisak Kohonen, kterej ze standartky klidne skrz zed vesi, kdyz je derava. Fakt super situace... No dopadlo to tak jak dopadlo. Tiitu to dal tesne k tycce a me chybelo mozna 20 cm pri presunu...
...Druhej gol - standartka. Vypada to, ze pujde Jarvi do vybehu, tak se vysouvam proti, ale dava rychlej kriz a nez se vubec stacim premistit doleva, uz strili Forsten a bohuzel prostreluje Garyho. Problem je, ze jsme tam pustili tak snadnej cross. Meli par dalsich supersanci, ale stali pri nas vsichni svati...
...Skveli byli zejmena nasi fanousci - kotel asi 150 divaku, co na vikend pricestoval charterem CSA byl slyset i mezi 10000 finskyma fanouskama. Fandili neunavne a za to jim patri velke diky... Po zapase jsme i se spoustou fanousku kecali a vsichni byli ze zapasu nadseni. Byli radi, ze jsme dokazali Finy potrapit a ze nase hra konecne vypadal k svetu... Jen ty goly, kdybysme umeli davat. Na jeden gol se neda vyhrat. Snad zitra nasi strelci budou palit ostrymi...
