Druhý diel: Dva zahřívající zápasy proti zaoceánským týmům a Kužel-Zorba Dance

Tak je tu druhy dil reportaze z Curychu... Prizval jsem si meho ucne Marka Deutsche, aby to bylo krapet vtipnejsi:)

Bilance z dvou prvnich zahrivacich zapasu proti zaoceanskym souperum ze zeme vychazejiciho slunce Japonska a z USA (no byli teda spis posbirani po Evrope – samej polovicni Svycar, Sved a Fin a golman Adamek) je vcelku pozitivni tzn. dve jasny vyhry a skore 34:5.

Ale pojdme na to hezky poporadku. V nedeli si nas treneri schovali zakernej casne ranni trenink a budicek jiz pred 7:00. Na treninku se nastesti delali samy ptakovinky – velmi nadchly prestizni souboje v neco-jako-hazene... Nicmene zraneni se nam pri vysokem nasazeni vsech akteru nemohla vyhnout a tak Milan Garcar skoncil s trznou ranou nad obocim pod jehlou naseho super-hero Dr. Petra Liseho, a to primo behem treninku. Zajimava podivana...

Okolo poledne si me vyhmatli televizaci – pry jsem trhnul rekord mezi golmany tim, ze startuju uz na 7. MS. Pro sichr jsme s televizakama prochazeli starty dalsich golmanu v zebricku (Toivoniemi - FIN, Nasholm - NOR, Blinds – LAT) a zatim je tam solidni naskok.

Na zapase proti Japoncum jsem si mohl po dlouhe dobe vyzkouset roli tzv. Statistixe ci Lavickina – bohuzel jsem mel statistiku +- a vstrelenych branek, takze jsem se v danem zapase rozhodne nenudil... S Japonci to byl trochu Shaolin florbal – litali po hristi na maximum a nechali tam uplne vsechno. Nicmene kila navic a takticka a technicka prevaha se musely projevit a tak po 59minutach a 59 sekundach svitilo na ukazateli skore 21:0. Abych ocitoval znameho komentatora z televize ESPN the Ocho: “Videl jsem kone blejt, hada chcat, zabu tlouct pesti do skaly, muze uspokojovat velblouda, preklopenou cikanskou maringotku, ale tohle jsem jeste nevidel!!!” V posledni vterine zapasu se Japonci dockali, kdyz necekane jeden ze Samuraju vymetl Kawasakiho ruzek:). Prijit takhle o shot-out v posledni vterine uz ani neni k vzteku, tomu uz se clovek snad muze jen zasmat a David Rytych to nastesti bral s humorem. Kdyz jsme videli tu bezbrehou radost Japoncu a ty ovace tribun ve stoje, tak jim to neslo neprat.

Vecer klasicky nic extra, jen jsme s Aljosou Zalesnym nacvicovali na chodbe hotelu upgrade nasi pozapasove oslavy – tance “Kuzel Zorba”. Ten jsme ukazali jiz po zapase s Japonci a mel velky uspech. Stojime v kruhu, na hlavach mini-kuzely a na znamou hudbu z Reka Zorby se predava kuzel z hlavy na hlavu a pritom se pohupujem.

Dnes rano jsme to taky poctive potrenovali na treninku a pridali tocivy pohyb (krok stranou). Trenink byl pak jinak jen o presilovkach a chvili hry. Ale byla tam priserna zima. Mel jsem na sobe dva dresy, vestu arukavice a stejne me kazda strela bolela, jak byly ty studeny micky tvrdy.

Vecer zapas s USA, kluci klasicky trochu na hrusce, takze prvni tretina byla tragicka...ztraty micku na pulce, ruzne nesmyslne namazy, vodeni micku, laxni obrana... Z toho pohledu byl 1 obdrzenej gol za tu tretinu docela uspech. Hra se pak sice zlepsila, ale dostal jsem jeste 2 vlastnaky od Jelena a Gauce a jeden ruzek po strele z prvni, no a ze 4 obdrzenych golu teda moc nadsenej nejsem. Ostatne jako z celyho zapasu – takovy zapasy jsou o nicem. Ani si v nich poradne nic neprocvicime, protoze hraci hrajou s uplne jinym rizikem, dovoli si veci, ktery by proti normalnimu souperi neudelali atd. Pry se pristi MS planuje opet zmena systemu, aby nebylo tolik dvoucifernych vysledku (pry by meli slabsi tymy hrat jakehosi pavouka a pak budou hrat jen ti nejlepsi z nich se sinymi tymy, mozna neco jako funguje na Czech Open).

Uz je pozde, chtel jsem jit na masaz, ale sahnul jsem si do svedomi a radsi napsal tenhle clanek. Uvidime, jestli maseri jeste fungujou.