Diel šiesty - Pohodička

Pohodička
Tak dnešní den byl těžce v pohodě. Vzbudil mě Gauč, který tu zastává pozici mého „tajemníka“ – nosí klíče od pokoje, protože já je věčně zapomínám, sleduje čas/srazy atd. Inu není nad to si vzít na pokoj „holuba“. 8:55 vstáváme, v 9 snídaně, no jogging...YESSSSS! zvýšenou tělesnou aktivitu si vyžaduje jenom vytlačení masérského transitu ze závěje. Napadlo nám tu totiž asi 30cm. V noci prej chlapi při návratu zapadli a celej realizační Pat a Mat tým je pak musel vyprošťovat. Bohužel přeparkovali na parkoviště, kde je to přes noc zasněžilo.

Úplně jsem zapomněl na včerejší saunu...to byla akce! Obzvlášť, když na sraz u recepce přišlo 9 z 12 lidí jen v pantoflích a županu:)) Bohužel pro ně vedla cesta k sauně asi 100metrů venkem sněhovou závějí:)) Naštěstí jsem to věděl, takže mně se tohle otužování netýkalo. Saunění probíhalo v super náladičce a s doprovodem disco music. Docela se i trsalo, což se mi podařilo zfotodokumentovat. V případě zájmu zašlu na vyžádání:)). Pak to nabralo zajímavé obrátky, když samozřejmě kdo jiný než Aljoša Zálesný vyhecoval všechny uvnitř sauny k soutěži, kdo nejdýl vydrží vevnitř. Utrousil jsem něco o poslední soutěži v saunění o které jsem četl, při které vítěz vydržel cca. 8hodin...bohužel pak umřel na dehydrataci. Nicméně to nebylo bráno v potaz, naopak to Aljoša vyšperkoval pravidlem, že kdo bude chtít odejít, musí udělat 30 kliků – no bomba:). Odstoupil jsem asi jako 5. zbyvajici společně s Fríďou a pak už jsme se jenom bavili nad velkým finále, kdy už Aljošovi docházely síly v souboji s „Mr. Finská Sauna“ Davidem Rytychem. No bylo znát, že je David na domácí půdě:)) Aljoša to zkoušel vyhrát dohodou, pak střižbou, ale nakonec označil Rypiho za podvodníka a odstoupil:)).

Právě jsem byl v péči masérů...nohy mi velmi svědomitě opečovával doyen českých florbalových masérů, Pepa „José“ Pečonka a následně jsem byl v odborné péči kapacity v oboru fyzioterapie Mgr. Romanu Karpíškovi z Jablonce (Fyzioterapie-rk@seznam.cz). Při péči jsem stihnul vstřebávat jeho historky ze studijních let a identifikovat blíže nespecifikované propojení na našeho 2. fyzioterapeuta Tatranu Střešovice Karla Pelikána. Svět je malý.

Jinak právě dávali dohromady Aljošu Zálesného a Sikiho. Roman nedoporučuje, aby s tou odraženou patou naskočil, ale Aljoša se nebrání tomu „to zkusit“. Měl by se radši pošetřit na opravdové soupeře. Jestli Estonce neporazíme bez něj, tak nemáme v semíčku co dělat. Siki je taky nakřáplej – tříslo pořád ještě není zcela fit. Podle jeho slov už může hrát na 70% a lepší se to každým dnem (na soustředění před týdnem to prý bylo 50%). Podle mně další jasnej adept na „spočnutí“:). Já spočnu každopádně...Jak jsem prorokoval, půjde na to zítra Rypi.

Dneska jsem trochu špiónil u trenérů...řešili jsme střelce na nájezdy. Zítra si to budou kluci speciálně zkoušet na tréninku. Zatím máme žalostnou bilanci 1 proměněný ze 4nájezdů. V širší skupině by nejspíš neměli chybět Skalík, Zálesný, Chrápek, Garčar, Fridrich, Jakubek, Richter, Sladký a Fojta. Osobně dávám největší šance první pětici.

Sestava zítra zazná určitých změn – postřehl jsem hlavně přesun Skalíka do 3.formace místo Šebka, ale jak to všechno vzhledem k Achillově patě našeho Aljoši dopadne, to se nechte překvapit. Rozebírali jsme přes hodinu náš zápas s Norama na videu. Doost poučný, ale o tom jsem už psal včera...

Dopoledne se na nás vrhli novináři. Přijeli za náma na hotel v hordě asi o 12 lidech. Odvezli si cenné skalpy v podobě nejrůznějších článků, rozhovorů, fotek, on-line interviews atd. Já jsem byl skoro 2 hodiny v permanenci čtenářů Deníku Sport a serveru isport.cz. Spoustu info najdete na https://isport.blesk.cz/clanek/ostatni-florbal/98971/tomas-kafka-nektere-zapasy-jsou-nedustojne.html
Po obědě jsme se vypravili na výlet – půlka do Hartwall arény a půlka na shopping. Měl jsem ambiciózní plány a chtěl nakoupit pár Vánočních dárečků, ale nakonec zůstalo u klasického „motivačního korzování“ po nákupním centru (ten termín pochází z dílny bývalého spoluhráče z Tatranu a nyní hokejového skauta Davida Dočekala - z dávných dob, kdy jsme si pravidelně o nedělích chodili zlepšit náladu na Floru nebo Nový Smíchov:))). Pak jsme si v café v přízemí se Sikim a Aljošou otevřeli základnu a tam operovali asi 2 hodiny. Postupně náš hlouček narostl asi na 15 lidí, jak se k nám postupně všichni ostatní členi výpravy přidávali. Stavil se za náma i Radim Cepek a musím říct, že jsem z toho měl hodně zvláštní, smutnej pocit, podobně jako Vláďa Fuchs, kterej si s Pínem notoval, jakej jsou dobrej ročník.

A to už je asi tak všechno podstatný z dnešního dne. Jo, málem bych zapomněl. Perličkou nakonec bylo pouštění videomontáže z dílny bráchy našeho tiskového mluvčího Vilase. Do nejlepších momentek seriálu okresní přebor, „domontoval“ naše obličeje, takže jsme viděli postupně Gauče ve všech huličskejch scénách, doktory ve všech felčarskejch, autobus Bobík logicky nahradil vedoucí výpravy Bohdan „Bobo“ Sezemský atd.

Další perličkou bylo vyhecování Martyho Richtera, že zvládne oběhnout hotel v tý půlmetrový závěji do 5 minut. Brodil se tím hlubočákem za hustýho sněžení slušně. Stihnul to na minutu přesně a tak přítomní novináři měli co nafotit.

Good night, Slovakia
TK #69